Barevné spektrum světla si můžete představit jako širokou paletu barev. Barvy se rodí ze světla, které je drží při životě. Vnímáme je díky vlnovým délkám. Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí. Ta určuje, které vlnové délky předmět pohltí a které odrazí. Barevné spektrum světla můžeme dokonce měřit. K tomu nám slouží spektrometr. Pojďme se barvám podívat pořádně na zoubek.
>Tento článek je primárně určen laické veřejnosti pro zjednodušené vysvětlení problematiky.<
Světlo je součástí našeho každodenního života. Přemýšleli jste však někdy nad tím, co vlastně světlo je? My vám pojem rádi osvětlíme: Světlo je elektromagnetické záření, jehož spektrum sahá až do oblasti infračerveného a ultrafialového záření. Ty jsou pro lidské oko neviditelné. Naše oko vnímá až záření o vlnových délkách 380 až 750 nanometrů – to je ono pověstné viditelné světlo, „bílé“. A právě zde se tvoří barvy.
Barevné spektrum světla sem, barevné spektrum světla tam. Jak vlastně vzniká?
Proč je tráva zelená a nebe modré? Od dětství vnímáme svět barevně, aniž bychom si uvědomovali, jak složitý proces to je. Barvy jsou všude kolem nás. Jejich vnímání je velmi pestré. Záleží totiž na tom, jaká kultura a jazyk nás formují. Na jedné straně světa si vystačí se základními barvami, jinde si libují v nekonečném množství odstínů.
Jednotlivé barvy mezi sebou nemají hranici, jsou typické pro určitou vlnovou délku a vzájemně do sebe přecházejí. Barevné spektrum světla má pod křídly všechny barvy, které známe: červenou, zelenou, fialovou, žlutou, modrou… Při smíchání všech barev viditelného světla vzniká již zmiňované “bílé světlo”. Viditelné světlo odražené od objektu, nebo jím procházející, mění vlnovou délku a intenzitu. A tak vznikají barvy.
Že vidíme svět barevný, za to vděčíme i našemu oku. To má 3 barevné receptory, které vnímají barvu:
- červenou
- zelenou
- modrou
Kombinací těchto 3 pro nás vznikají další barvy.
Nechceme míchat jablka s hruškami, ale uvědomte si, že stejně jako lidé mají tyto receptory 3, jiní živočichové mají i 2 nebo 4. Takže vnímání barev je opravdu u každého tvora velmi subjektivní. Lidské oko je nejcitlivější na vlnové délky okolo 555 nanometrů, což je zelená barva. Možná proto nás právě zelená tak uklidňuje. Pojďme se podívat, jak důležitou roli hrají barvy v našem životě.
Barvy nás drží v hrsti. Ovlivňují naši náladu i to, jak moc jsme aktivní
Pro náš zrak je viditelné světlo jako takové bezbarvé. Dokážete si vůbec představit svět bez barev? Už jen při té představě vám určitě proběhl mráz po zádech. Barvy totiž silně ovlivňují lidskou psychiku.
- Barvy s kratší vlnovou délkou uklidňují (například zelená), barvy s delší vlnovou délkou dodávají energii (například červená).
- Teplé barvy (žlutá, oranžová, červená) nás zahřejí, studené barvy (modrá, zelená) v nás evokují pocit chladu, neutrální (bílá, černá, šedá) v nás nevzbuzují nic.
Kouzlo barev využívají například interiéroví designéři, marketéři, grafici nebo malíři.
Abychom se dobře cítili, potřebujeme kolem sebe dostatek barev a světla. Barevné spektrum světla změříme spektrometrem. Díky spektrometru zjistíme, zda je vlnová délka, index barevného podání či teplota barev v pořádku. Chtěli byste takové měření podstoupit? Neváhejte! My jsme v měření barevného spektra machři. Spektrometr je naší pravou rukou a v barvách se opravdu vyznáme.
https://www.traditionrolex.com/40
My máme barvy v oku a rádi vám je změříme
19.07.2021