Od 1. července 2024 platí vyhláška č. 146/2024 Sb., která zásadně zmírnila požadavek na přímé proslunění obytných místností. Nově je povinné prokázat především denní osvětlení podle normy ČSN EN 17037 — proslunění se vyžaduje jen u vybraných typů staveb. Povinnost posoudit vliv nové stavby na zastínění sousedních objektů zůstává zachována.
Co se mění a proč
Do 30. června 2024 platila vyhláška č. 268/2009 Sb., která u obytných místností (s výjimkou severní orientace) vyžadovala splnění přímého proslunění — typicky dvě hodiny slunečního záření na okně v březnu. Tento požadavek byl v praxi problematický: v hustší městské zástavbě, u severně orientovaných bytů nebo u budov se zastiňujícími sousedy bylo splnění podmínky často technicky nemožné, což komplikovalo rekonstrukce i novou výstavbu.
Od 1. července 2024 nahradila tuto úpravu vyhláška č. 146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu, prováděcí předpis k novému stavebnímu zákonu č. 283/2021 Sb. Vyhláška podstatně zjednodušila a zmírnila požadavky na proslunění a posunula důraz na denní osvětlení jako hlavní kritérium.
Co konkrétně přináší vyhláška č. 146/2024 Sb.
Proslunění je nově vyžadováno jen výjimečně
Podle § 24 vyhlášky musí být prosluněny pouze:
- pobytové místnosti ve stavbě pro sociální služby,
- herny mateřské školy (s výjimkou zázemí a výdejny lesní mateřské školy).
U všech ostatních staveb — bytů, rodinných domů, kanceláří, škol mimo herny MŠ — se přímé proslunění již neprokazuje.
Denní osvětlení zůstává hlavním kritériem
Vnitřní prostor stavby musí být navržen tak, aby bylo zajištěno jeho denní osvětlení odpovídající účelu užívání. Hodnocení vychází z normy ČSN EN 17037, která stanovuje metodiku výpočtu a doporučené hodnoty činitele denní osvětlenosti — tedy reálné množství světla v místnosti, ne jen úhel slunce nebo dobu oslunění.
Výjimka pro stavby ve stavební proluce
U staveb umístěných ve stavební proluce se požadavek na posouzení stínění nepoužije ve standardní podobě. Navržené stínění se v tomto případě porovnává s fikcí stavby, která by odpovídala parametrům úplné souvislé zástavby — tedy s tím, jak by místo vypadalo, kdyby byla proluka zastavěna v souladu s charakterem okolí.
Povinnost posoudit vliv na sousední stavby zůstává
Přestože se proslunění u většiny staveb neprokazuje, vyhláška nadále vyžaduje, aby se při výpočtu denního a sdruženého osvětlení, proslunění a stínění zohlednil současný stav okolí i plánované změny v území — zejména podle územního nebo regulačního plánu. Nová stavba tedy nesmí nepřiměřeně zhoršit denní osvětlení sousedních objektů.
Více o tom, jak se tento vliv v praxi prokazuje: Výpočet zastínění a Vliv zastínění na vaše okolí
Specifika velkých měst: Praha, Brno, Ostrava
Stavební zákon umožňuje Praze, Brnu a Ostravě upravit požadavky na výstavbu vlastními stavebními předpisy. Praha a Brno tuto možnost využily — v budovách s uzavřenou nebo polouzavřenou stavební čarou (typická bloková zástavba) se na obytné místnosti požadavky na denní osvětlení nepoužijí vůbec. Postačí, aby okenní otvory měly plochu alespoň jednu desetinu podlahové plochy místnosti.
Tato úprava výrazně usnadňuje rekonstrukce bytů v historických čtvrtích — typicky severně orientovaných, s menšími okny nebo v nižších patrech, kde bylo splnění starších požadavků na denní osvětlení obtížné nebo nemožné.
Co se v praxi nezměnilo
Přechod na novou legislativu nezrušil potřebu odborného výpočtu. I podle nové úpravy je nutné:
- doložit splnění normy ČSN EN 17037 výpočtem činitele denní osvětlenosti,
- zohlednit zastínění okolní zástavbou, terénem nebo vlastní konstrukcí stavby,
- posoudit dopad nové stavby na denní osvětlení sousedních objektů.
Jak takový výpočet probíhá a co musí obsahovat dokumentace pro stavební úřad: Výpočet denního osvětlení a simulace pro stavební povolení
Přechodné období do roku 2027
Stavebníci mohou do 30. června 2027 zvolit, zda budou postupovat podle staré legislativy (vyhláška č. 268/2009 Sb.) nebo podle nové úpravy (vyhláška č. 146/2024 Sb.). To se týká zejména projektů, které byly zahájeny ještě před změnou předpisů a měly by zbytečné komplikace s přepracováním dokumentace.
Pro nové projekty je ale obecně výhodnější postupovat podle aktuální vyhlášky — požadavky jsou jednoznačnější a méně sporné.
Shrnutí
Vyhláška č. 146/2024 Sb., účinná od 1. července 2024, zásadně zmírnila požadavek na proslunění — ten se nově vztahuje jen na pobytové místnosti ve stavbách pro sociální služby a herny mateřských škol. U ostatních staveb je hlavním kritériem denní osvětlení podle normy ČSN EN 17037. Povinnost posoudit vliv na zastínění sousedních staveb zůstává zachována. Do 30. června 2027 trvá přechodné období, ve kterém lze volit mezi starou a novou úpravou.
Nejčastější otázky (FAQ)
Od kdy platí nová pravidla pro proslunění a denní osvětlení?
Vyhláška č. 146/2024 Sb. je účinná od 1. července 2024. Přechodné období, kdy lze postupovat podle staré nebo nové úpravy, trvá do 30. června 2027.
Musí být byt prosluněný?
U bytů a rodinných domů se přímé proslunění od července 2024 plošně nevyžaduje. Výjimkou jsou pobytové místnosti ve stavbách pro sociální služby a herny mateřských škol.
Co musím doložit, pokud proslunění nevyžaduji?
Je nutné doložit splnění požadavků na denní osvětlení — výpočtem činitele denní osvětlenosti podle normy ČSN EN 17037.
Musím řešit vliv své stavby na sousední budovy?
Ano. Povinnost posoudit, zda nová stavba nepřiměřeně nezhorší denní osvětlení sousedních objektů, platí i podle nové vyhlášky.
Platí pro Prahu a Brno stejná pravidla jako pro zbytek republiky?
Ne. Praha a Brno mají vlastní stavební předpisy, které u budov s uzavřenou nebo polouzavřenou stavební čarou požadavek na denní osvětlení obytných místností zcela vypouštějí — postačí minimální plocha oken.
Co je stavební proluka z hlediska posuzování stínění?
U staveb ve stavební proluce se stínění neposuzuje standardním způsobem, ale porovnává se s fikcí, jak by místo vypadalo při úplné souvislé zástavbě odpovídající charakteru okolí.
24.06.2026