EPBD IV a chytré budovy: proč začít s přípravou teď hned

ikona posuvnik Envispot na web (1200 × 600 px)-7

EPBD IV (Energy Performance of Buildings Directive) je evropská směrnice o energetické náročnosti budov přijatá v dubnu 2024. Tato směrnice zavádí nové standardy pro chytré technologie v budovách, pojem „budova s nulovými emisemi“ a nový nástroj hodnocení chytrosti budov – Smart Readiness Indicator (SRI).

Česká republika je směrnici povinna transponovat do národní legislativy a první povinnosti z ní vyplývají už od roku 2027. Firmy, které začnou připravovat budovy nyní, budou mít výrazně snazší pozici než ty, které budou řešit soulad pod tlakem termínů.

Co je EPBD IV

EPBD IV (Directive EU 2024/1275) je revidovaná evropská směrnice o energetické náročnosti budov, přijatá v dubnu 2024, která klade důraz na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. 

Směrnice navazuje na předchozí verze a výrazně je zpřísňuje. Stanovuje, jak mají členské státy postupně renovovat a modernizovat svůj stavební fond tak, aby splňoval přísné energetické a klimatické cíle EU.

Pro oblast osvětlení a řízení budov je zásadní, že směrnice zdůrazňuje význam technických systémů budov, jako jsou systémy automatizace a řízení, které umožňují optimalizaci spotřeby energie a zajištění kvalitního vnitřního prostředí.

Do technických systémů budov přitom patří vedle vytápění, větrání a přípravy teplé vody také zabudované systémy osvětlení a automatizace a řízení budov. 

Co EPBD IV přináší konkrétně

Budovy s nulovými emisemi (ZEB)

Od roku 2030 budou muset být všechny nově postavené domy „budovami s nulovými emisemi“ – tedy budovami s velmi nízkou energetickou náročností a nulovými emisemi uhlíku z fosilních paliv. Pro veřejné budovy bude tento požadavek platit o dva roky dříve, tedy od roku 2028. 

Renovace stávajících budov

Hlavním posláním revize je připravit nemovitosti na chytrá energetická a infrastrukturní řešení. Revidovaná směrnice přináší plán renovace primárně starších energeticky náročných budov a zároveň zavádí přísnější standardy pro budovy veřejných institucí a nové stavby.

Co je Smart Readiness Indicator (SRI)

Jednou z nejvýznamnějších novinek je zavedení Smart Readiness Indicator (SRI) – indikátoru připravenosti budovy na chytrá řešení.

SRI je nový systém hodnocení budov z pohledu digitalizace a chytrých systémů technických zařízení. Jeho cílem je snížení energetické náročnosti, zvýšení komfortu užívání a příprava budov na integraci do chytrých sítí.

Hodnocení SRI zahrnuje devět technických oblastí: vytápění, chlazení, přípravu teplé vody, větrání, osvětlení, dynamickou obálku budovy, elektřinu, nabíjení elektromobilů a monitoring a řízení. Výkon každé oblasti se hodnotí vůči sedmi žádaným dopadům chytrých budov: energetická účinnost, údržba a predikce poruch, komfort, pohodlí, zdraví a přístupnost, informování uživatelů a energetická flexibilita. 

Výsledkem procesu hodnocení je celkové skóre SRI, které vyjadřuje, do jaké míry je budova schopna fungovat „chytře“ – tedy efektivně a flexibilně reagovat jak uvnitř na potřeby uživatelů, tak navenek na okolní energetickou infrastrukturu. Skóre je vyjádřeno procentním číslem (0–100 %) a písmenným označením třídy (A až G).

Osvětlení je přitom jednou z klíčových hodnocených oblastí – chytré řízení osvětlení přímo ovlivňuje výsledné SRI skóre budovy.

Kdy se SRI stane povinným

Aktuálně je SRI v EU dobrovolný. To se ale změní. Do 30. června 2027 musí Evropská komise předložit zprávu o testování a implementaci SRI a následně do 30. června 2027 přijmout akt, který zaváže aplikaci SRI pro nebytové budovy s kombinovaným výkonem HVAC systémů nad 290 kW. 

V českém kontextu to potvrzují i domácí zdroje: od roku 2028 budou muset být nové veřejné budovy stavěny ve standardu ZEB, od roku 2030 se tato povinnost bude vztahovat na všechny budovy. 

Prakticky to znamená, že firmy s většími nebytovými objekty mají přibližně dva roky na to, aby se na hodnocení SRI připravily.

Jak EPBD IV navazuje na českou legislativu

EPBD IV není abstraktní evropský dokument – do české legislativy se promítá konkrétními kroky. Prvním z nich je Lex OZE III (zákon č. 87/2025 Sb.), který zavádí povinnost chytrých ovladačů osvětlení pro větší nebytové budovy s termínem v roce 2028 a 2030. Jde o přímou transpozici požadavků EPBD IV na automatizaci a řízení budov.

Další vlna povinností – vycházející přímo ze SRI a ZEB standardů – bude následovat. Budovy, které splní požadavky Lex OZE III, budou mít zároveň lepší výchozí pozici pro hodnocení SRI.

Podrobně jsme požadavky Lex OZE III na osvětlení popsali v článku Chytré ovladače osvětlení povinně od roku 2028: co znamená Lex OZE III pro firmy.

Co to znamená pro osvětlení konkrétně

Osvětlení vstupuje do hodnocení SRI jako samostatná technická oblast. Bodové hodnocení závisí na tom, jak je osvětlení v budově řízeno:

  • Manuální ovládání bez jakékoli automatizace → nejnižší hodnocení
  • Časové spínání nebo centrální ovládání → střední hodnocení
  • Regulace podle přítomnosti osob a denního světla → vyšší hodnocení
  • Plná integrace s dalšími systémy budovy a externími signály sítě → nejvyšší hodnocení

Systémy jako DALI nebo Loxone, které umožňují regulaci podle obsazenosti a denního světla a propojení s dalšími technologiemi budovy, přirozeně vedou k vyššímu SRI skóre v oblasti osvětlení.

Proč začít s přípravou ještě před povinností

Firmy, které čekají na zákonnou povinnost, obvykle řeší dvě nevýhody: časový tlak a vyšší náklady. Modernizace osvětlení nebo instalace chytrého řízení provedená jako součást plánované rekonstrukce je vždy levnější než dodatečný zásah do hotové budovy.

Navíc platí, že budovy s vyšším SRI skóre mají lepší pozici při:

  • žádostech o dotace zaměřené na energetické úspory,
  • hodnocení energetické náročnosti pro potřeby ESG reportingu,
  • pronájmu nebo prodeji nemovitosti – chytré budovy jsou pro nájemce a investory stále atraktivnější.

Shrnutí

EPBD IV nastavuje evropský rámec, který bude postupně určovat, jak mají vypadat budovy budoucnosti – včetně jejich osvětlení a automatizace. Smart Readiness Indicator bude od roku 2027 povinným hodnotícím nástrojem pro větší nebytové budovy a osvětlení tvoří jednu z jeho klíčových oblastí.

České budovy zatím v SRI hodnoceních dosahují průměrně nízká skóre. Firmy, které začnou s modernizací osvětlení a řízení budov nyní, získají náskok – a vyhnou se situaci, kdy budou změny řešit pod tlakem termínů a povinností.

Časté dotazy

Je SRI v Česku aktuálně povinné?
Ne, v současnosti je SRI hodnocení dobrovolné. Povinné hodnocení pro větší nebytové budovy se očekává od roku 2027/2028 na základě aktu Evropské komise.

Jaká SRI skóre česká budova typicky dosáhne?
Průměr pilotního testování v ČR byl 20,6 %. Komerční budovy dosahovaly průměrně 26,9 %, což je stále relativně nízká hodnota.

Ovlivní EPBD IV i menší budovy a firmy?
Přímé požadavky SRI hodnocení se zatím týkají větších nebytových budov. Nepřímý dopad – přes energetické normy, dotační podmínky a tržní tlak – se ale dotkne postupně širšího portfolia budov.

13.07.2026